neděle 22. června 2008

Tady a teď

Přesně v tento čas a na tomto místě sedím u počítače a datluju do klávesnice. Normálka... Teda na prázdniny. Kdyby se šlo zejtra do školy, už bych hodinu a půl spala. Doufám. Ještě že se tam zejtra nejde. Nechtěla bych... Vlastně tady sedim jenom proto, že jsem slíbila dvoum kamarádkám, že jim písnu e-mail s adresama... Jako aby věděly, kam mi mají o prázdninách psát. Ony mi stejně nenapíšou, ale to je fuk. Ještě se mi do toho nechce... ještě furt... ještě chvilku... ani teď ne. Fajn, udělám to za chvíli. Nesmim na to zapomenout.
Co se dilinky týče, v sobotu jsem se na to zeptala jednoho kamaráda. Řek, že je to blbost.
A můj vtipný bratr, který ta slova ortelu vyřkl jako první si v pátek půjčil mou žehličku, sedl si před zrcadlo a začal si rovnat vlasy... Kdo je tady dilinka??? Nehledě na to, že mu to nešlo a musela jsem mu to udělat sama. Slíbil mi za to, že mi dá ochutnat nějaký zázrak, co si přivezl z Francie a co chtěl vypít večer se spolužákama.
Bylo to nechutný. Chutnalo to jako lékořice a vypadalo to jako... Radši nebudu zapojovat svou bujnou fantazii. Zkrátka myslim, že nejsem dilinka... jsem prostě holka, tak se nezblázněte. A teď jdu fakt napsat ten mail.

Žádné komentáře: