...a pak mu ji zabalil a usek!
Přijdu hned...
Je to tak snadné, až to mrzí,
že nejde chtít být tak drzý
a stvořit si svět
jenom z vět
a melodií
(Vlasta Redl)
O kom o čem
Ta co věří na zázraky
Svou inspiraci beru ve snech. Své sny beru, kde se dá. A za každých okolností SE MÁM.
Zobrazit celý můj profil
Štítky
Šuplíček
(19)
Stalo se...
(18)
Výflus
(13)
Výplody dlouhých chvil
(13)
BP
(7)
Z pražského MHD
(6)
Závažnější záležitost
(6)
Holly s černou kočkou za zády
(5)
Helenka Matějíčková
(2)
Pradávno
(2)
Archiv blogu
►
2014
(1)
►
ledna
(1)
►
2013
(10)
►
září
(1)
►
srpna
(1)
►
dubna
(3)
►
března
(1)
►
ledna
(4)
▼
2012
(20)
►
prosince
(1)
►
listopadu
(1)
►
října
(2)
►
září
(1)
►
srpna
(1)
►
června
(2)
►
května
(1)
►
dubna
(3)
►
března
(1)
▼
února
(4)
Jsme
Ranní
Obraz v minulém čase
Až...
►
ledna
(3)
►
2011
(11)
►
prosince
(5)
►
listopadu
(2)
►
října
(2)
►
září
(1)
►
června
(1)
►
2010
(6)
►
listopadu
(1)
►
srpna
(1)
►
května
(1)
►
dubna
(1)
►
ledna
(2)
►
2009
(17)
►
prosince
(2)
►
listopadu
(1)
►
října
(4)
►
září
(1)
►
srpna
(1)
►
června
(3)
►
března
(2)
►
února
(2)
►
ledna
(1)
►
2008
(32)
►
prosince
(3)
►
listopadu
(6)
►
října
(5)
►
září
(8)
►
srpna
(4)
►
června
(6)
středa 1. února 2012
Až...
Čekám, až mi inspirace rozcuchá vlasy. Rozcuchá vlasy a rozzáří oči. Až se dotkne hřbetu mé ruky a srdce se mi z toho rozbuší. Protože po kapsách mám spoustu citů. A protože mlčíš zbytečně. Tak hrozně moc zbytečně...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Novější příspěvek
Starší příspěvek
Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat