neděle 10. března 2013

Ramena od sněhu


Líběj se mi věžičky bílýho sněhu na špičkách tvejch bot.
Ikdyž je teď zrovna nevidim.
Líbí se mi, jak sněží a přitom nám ani jednomu vůbec není zima.
A to jako vážně.
Je to lepší, lepší a lepší, lepší než křupání sněhu pod nohama, lepší než mrazivý slunce, lepší než vánice za oknama a ruce hřející se o hrnek s čajem.
Stát a nechat si padat sníh na boty, až se ti tam udělaj takový malý bílý věžičky, který sklepneš několika dupnutíma dřív, než se roztajou a studená voda ti nateče dovnitř.
Líbí se mi, jak sněží a přitom není zima.
A líbilo by se mi dát ti ruce za krk a držet je tam. Pod límcem tvojí bundy.
Dívat se ti přes ramena a smát se tomu, co vidíš za těma mejma.
Všichni přece máme rádi, když sněží.
Všichni přece máme rádi, když nám neni zima.
Všichni přece... máme rádi. 

Žádné komentáře: