pondělí 2. listopadu 2009

Dýchej...

...aby ses cítil naživu.
Já vím, všechno je tak strašně rychlý. Až moc, říkám si. Ani se kolikrát nestačím rozkoukat a už je všechno jinak. Všechny dětské sny přicházející každým dnem víc a víc na zmar a ty máš holé ruce, aby ses bránil.
Představ si letní verandu. Otevřená pavlač, kterou profukuje vítr a všichni se diví, proč je tam větší zima než v závětří za rohem. Ale teď se nikdo nediví, protože teď je to místo opuštěné. Uprostřed stojí malý stůl z neopracovaného dřeva a na něm zapomenutá knížka. Je otevřená... Na stránce 256...
A najednou zafouká další poryv větru a stránky se prudce přetočí daleko daleko dopředu... Na stránku 314.
Už to chápeš? Jeden spisovatel jednou řekl: "Byla to stránka přečtená a otočená. Za chvíli se bude psát další."
Ne, špatně... Představ si jeskyni. Studenou tmavou jeskyni plnou krápníků a šumu netopýřích křídel. Stojíš tam a připadáš si jako v ledovém království. Já vím, krápníky nejsou zmrzlá voda, ale zkus na to teď na chvíli zapomenout. A zaposlouchej se do ticha.
Slyšíš pravidelné kapání vody. Kap... kap... Až ti najednou připadá spíš jako cinkání, jenže o co by tady mohla voda cinkat? Čím dál tím ostřeji se ti zařezává do mozku a zvoní ti v uších a už to není to tiché přijemné kap... kap... Ne, stojíš tam a křičíš ať už je konečně ticho. Ozvěna vrací tvůj nářek zase rychle zpátky až se promění v začarovaný a nerozeznatelný kruh slov, zvuků a slz. Zoufale padáš na kolena a v tu chvíli vše utichne a místo toho se ozve neznatelný šepot.
Plakej... nechali tě studeného a opuštěného.
Nebo jdi dál... dokud poslední ze sluncí nezapadne.
Tak to zkus... je to jen jeden krok stranou.
Tak vzlétni... a přeleť to moře opilého vína.
Nebo to zapři... protože to nikdy nedokážeš.
Tak bojuj! Protože tohle je tvoje poslední šance.
Slova dozní a s nimi i ozvěna a zase to tiché cink... cink... cink...
Teď už to chápeš? Tak pojď... zpátky na tu verandu.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

zavri oci nech vsechno kolem proplout, proustopit tebou pak se nadechni a otevri je...uz je to fuc...hura jede se daaaaal

my