neděle 7. června 2009

Sen

A já už bych zas chtěla, aby bylo hezky. Když se teď totiž kouknu z okna, napadá mě, že je tam hnusně a že je to všechno naprd, ale při tom vim, že to neni pravda. Že mě dneska čeká krásnej večer a kdo ví, co všechno se stane. Vím jenom, že udělám všechno pro to, aby mi nikdo a nic nevzalo příjemnou náladu plnou brouků v hlavě. Že letmý úsměv, co jsem dnes dostala, byl víc, než si kdo může myslet, a proto tam jdu. A proto se tak těším. Konec konců, čekala jsem na tuhle příležitost už dlouho a teď, když to přišlo, mám trošku strach. Hloupost, strach nemám, to jsou planý kecy. Prostě se jenom těšim na to, jak to bude krásný, že z toho mám až poletující motýly v žaludku. Jo, dneska jsou to motýli. Občas mi tam lezou pavuci, ale dneska tam poletují pestrobarevní motýli a vůbec to není nepřijemný nebo děsivý. Naopak. Vychutnávám si ten pocit, kdy se mi maličko třesou ruce a zas koukám z okna. A pak mě napadne, že je to jenom sen a že to nic neznamená. Jenže v tom případě se nechci probudit. Jak že to říkal? „Chtěl bych být slzou v tvém oku. Stékat ti po tvářích a umírat na tvých rtech. Kdybys byla slzou v mém oku, nikdy bych neplakal, abych tě neztratil.“ Sice to neřekl mně, ale bylo to krásný. Sice to nic neznamená, ale je to krásný. Sice je tohle jenom sen, ale je krásnej. A až se zítra ráno probudim, bude krásnej den a všechno bude jiný. A když bude furt hnusně a bude všechno stejný, tak to bude jedno, protože se stejně probudim z nejhezčího snu, jakej jsem kdy měla. A úsměv mi vydrží.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

jo tak ted sem se opravdu ztratil...mozna zto bylo tim ze mi to pripomelo co se mi stalo nedavmo a pulku cteni sem premyslel o necem jinem...

je to krasne...

tvuj spanek bych chtel mit..
me sny byvaji trochu jine..

pes